Ten chlap má koňskou náturu

Pacifik

1:JednEmou na cestě prokletý mně jDak v minulým století
zCastavil tam Hmuprostřed všech hrEmůz
koňmi taženF#ý rHachotivý vEmůz,
kočí měl klobouk do týla, byl stDrnulý jak mohyla
a nCa kozlík mě k sHmobě klidně zvEmal,
měl zlGočinecký F#obočí, jen pAmohlédnout mi dEmo očí
jCako by se znenadání bHálD.
R:Ten chlGmap má koňskou náturu, dál dBrkotD#á náš vBůz,
je nG#ebe plný pD#urpuru a kBola hrD#ají blBues,
má vGme znamení podkovu a trBochu dD#rsnej stByl,
bG#uďto mu oči vGmyklovu, nebo chtF#ěla bych, aby se mnou žCil,
aby se mnou žEmil.
2:Ve městě když mi sbohem dal, na voze rakev urovnal
a mně přestalo strachy srdce bít,
kopyta koní slyším ještě znít,
pak půlnoc věže odbily a ticho bylo za chvíli
černej kocour přeběh' náměstí,
ať byl to třeba ďábel sám, já účty s ním si vyrovnám
a počkám znovu na tom rozcestí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:19:56.039+00:00
Výsledky hledání: